úterý 27. května 2014

CURYCH / Zurich / Switzerland / part 1 / May 2014

Nový post z květnové cesty je na světě J

Tentokrát jsme zamířili do Švýcarského Curychu. Součástí zájezdu byla i návštěva překrásných Rýnských vodopádů a Kostnice, která se nachází na břehu Bodamského jezera.

Co si vybavíte pod pojmem Švýcarsko? Mě se vybavují tato klíčová slova – hodinky, hodiny, sýr, čokoláda, Alpy, hory, čistota, samostatnost.




Délka pobytu: 1 den
Kalkulace nákladů na dopravu / ubytování: naleznete ve druhém příspěvku :-)

Do Curychu jsme vyráželi z pražské Florence v půl deváté večer. Už na nástupišti jsme si povzdychli nad autobusy business class společnosti Eurolines a se sklíčenými výrazy nastoupili do o poznání méně komfortního autobusu Boleslavské cestovky, resp. jejich partnera CK Hellas. Další zastávkou a nástupním místem byl Beroun a poté Plzeň. Už v Plzni jsme pojali podezření, zda řidič ví, kudy má doopravdy jet, neboť hodiny kroužil po městu, než našel nástupní místo, ale bylo to už kolem jedenácté večer a já začínala klimbat a můj přítel už tvrdě spal, takže jsem se pomalu oddávala říši snů, než myšlenkám, kdy a jestli vůbec dojedeme do cíle…
Předpokládaný příjezd měl být kolem sedmé hodiny ranní následujícího dne, ale realita byla taková, že už cestou tam řidič nabral zpoždění svým blouděním, kdo ví kde ještě a tak jsme dorazili až před devátou. Autobus nás vysadil před budovou nádraží a my jsme vyrazili pryč rychlostí blesku, abychom byli ušetřeni pro nás zbytečných slov paní průvodkyně, se kterou jsme se již seznámili při jedné z našich cest s touto cestovkou – zkrátka výřečnějšího člověka, byste jen těžko hledali.
Slabě pršelo, což bylo i tak pozitivní, neboť již předpověď počasí pro nás nebyla příliš příznivá, jelikož se ale nejednalo o úplnou dešťovou průtrž, byl to výborný start dne. Počasí si zkrátka na dovolené nevyberete. J V budově nádraží jsme měli jen 2 cíle, najít WC a zastat ranní hygienu a převléknout se, a poté zakoupit Zurichcard. Zurichcard je velice šikovná věc, při její cenně 24 CHFK (cca 570 Kč) máte jízdné MHD a vstupy do některých muzeí zdarma, případně zahrnuje další slevy. V Curychu je k dostání v hotelech, na letišti a na nádraží. Dá se objednat a zaplatit on-line s možností vyzvednutí na nádraží, ale tuto variantu jsme nevyužili, neboť jsme nevěděli, kde bude náš výchozí bod a zda to z něj nebudeme mít na nádraží daleko. Infocentrum, kde se dá Zurichcard koupit najdete v čele nádraží ve směru do centra, tam kde se prodávají klasické jízdenky. Důležité je ji však označit, to můžete učinit již na nádraží nebo na první nástupní zastávce tramvají. Je to takový automat, který připomíná bankomat, kde se dají koupit jízdenky a právě v levé dolní části tohoto zařízení si můžete „štípnout svůj lístek“. No a od této doby Vám bude ZC platit 24 hod, samozřejmě mají i vícedenní.


Naše první kroky směřovali na tramvajovou zastávku a poté směr galerie obrazů - Kunstplatz. Dopoledne jsme se rozhodli pojmout spíš v interiérech. Jeden z nejfrekventovanějších tramvajových bodů pro přestupy najdete vyjma nádraží také u curyšské opery, od které je krásný pohled nejen na curyšské jezero.




Od opery jsme pokračovali jednu stanicí ke zmíněné galerii, kde jsme shlédli výstavu expresionismu zdarma v rámci Zurichcard. Strávili jsme zde příjemnou víc jak hodinku a již za nedeštivého počasí jsme pokračovali na další část naší exkurze Curychem.
Dalším cílem byla lanová dráha Polybahn, která vede na ETH univerzitu odkud je krásný pohled na celé město a jeho věžičky, rozhodně doporučuji. V rámci Zurichcard zdarma J Lanovka jezdí cca každé 3 minuty v jednom i druhém směru.






Poté jsme pokračovali směrem ke konečné tramvaje č. 11 navštívit muzeum tramvají. Někomu to může připadat zvláštní, nám ale ne, povaha naší práce se při tomto výletu nezapřela a tak jsme se s jiskrou v očích procházeli po vně Švýcarských tramvají, ale i pod nimi. Už když jsem náš výlet plánovala, tento bod jsem si nechávala jako překvapení pro mého přítele, byť jsem to nevydržela, až do poslední chvíle, stejně to bylo zpestření a od běžné rutiny chození po kostelech, chrámech a věžích J V obchůdku vedle muzea jsme zakoupili nějaké švýcarské čokoládičky jako pozdrav z cest. 




Vydali jsme směrem k historickému centru, kolem kterého jsme do té doby projížděli jen v tramvajích. Shlédli jsme tři nejznámější kostely, včetně věže s největším hodinovým ciferníkem v Evropě. 




Vynechali jsme plánovanou projížďku po Curyšském jezeře přívozem a začali brouzdat po obchodech. Už u prvního krámku s hodinkami jsem věděla, že můj jinak skromný přítel tentokrát neodjede s prázdnou. Tak jsme přešli do obchodního domu na té nejluxusnější ulici v Curychu, kde vám při vstupu učaruje směsice vůní nejznámějších parfému světových značek. Potom, co se mi podařilo odtrhnout pohled od luxusních kabelek, jsem se přiměla vsugerovat své paličaté hlavě myšlenku, proč tu vlastně jsme a jaký máme cíl –vybrat hodinky a konečně jsem se začala soustředit. Přecházeli jsme od výlohy k výloze, až jsme se dostali do části dostupnějších a přesto kvalitních hodinek. Nikdy jsem se neviděla, jak se tvářím, když vidím někde perfektní kabelku, kterou prostě musím mít, a proto mě dostal výraz mého přítele, když spatřil ty své perfektní hodinky. Tou dobou už jsem s prodavačkou vyjednávala otevření výlohy, vyzkoušení a jejich následný nákup, neboť mé jazykové schopnosti jsou na tom přeci jen o něco lépe. J Po zaplacení už jsme spokojení dobrouzdali pěšky na nádraží, nakoupily švýcarské sýry a společně s celou skupinou se autobusem CK přesunuli k Rýnským vodopádům, ale tom zase až příště ...J


Ahoj V.
P.S. Byli jste také ve Švýcarsku? Co se Vám tam nejvíce líbilo? :-)