A je tu nejaktuálnější post z cest. Není tomu ani dva týdny co jsem se vrátila z Dánska, konkrétně z Kodaně. Severské státy mě neodradí ani chladnějším počasím, které jsem okusila spíše jen po ránu, či při nočním přesunu trajektem.
Dánsko se nachází na Jutském poloostrově, ostrovech Fyn a Sjaelland a dalších malých ostrůvcích. Kodaň se nachází na Sjaellandu a je hlavním a největším městem Dánska. Dnešní dánský název København pochází ze středověkého pojmenování v dánštině, které bylo Køpmannæhafn (v překladu do češtiny = Přístav obchodníků). Roku 1043 bylo toto místo poprvé označeno jako Havn, což se shoduje také s latinským označením Hafnia. Obě slova znamenají totéž – Přístav. V roce 1923 byl právě od latinského pojmenování města odvozen název pro hafnium, chemický prvek, který téhož roku v Kodani objevili Dirk Coster a Georg von Hevesy. Převzato z wikipedie.
Dánové jsou velmi příjemní a ochotní, bez sebemenších problémů Vám poradí nebo vysvětlí cestu. Dokonce nás V Kongens Have parku před Rosenborgslot palace oslovil jeden Dán a dal se s námi do řeči, odkud jsme, že se na tom místě nacházíme brzo, že na prohlídku budou otvírat později, poklábosil s námi o cenových rozdílech mezi ČR a Dánskem, dozvěděli jsme se zajímavosti o soše H. CH. Andersena, atd. a pak jsem se rozloučili. Bylo to příjemné a spontánní, aneb jiný kraj, jiný mrav. Chtěla bych vidět Čecha, který se takhle bude vybavovat s turistou.
Mezi největší turistická lákadla patří patří samozřejmě sochy, jednak H. CH. Andersena, kterých je tu hned několik, ale také socha Tycho de Brahe a především socha Malé mořské víly. Dále je zde k vidění několik královských sídel (kde královská rodina sídlí v současnosti, nebo sídlila v minulosti - ty většinou připadli kasárnám na výcvik královské gardy). Za zminku stojí také pevnost Kastlett, zajímá svým tvarem, celou pevnost totiž obklopuje vodní nádrž ve tvaru pentagramu. Pro nadšence matějských poutí a zábavních parků pak zábavní park Tivoli. Zkrátka každý si zde přijde na své. Praktické informace pro naší cestu do Dánská jsem našla zde, dostupné jsou v angličtině. Podklady pro svou trasu po Kodani jsou našla v češtině především zde a zde. Trasu jsem naplánovala přes plánovač tras od Google Maps, trasa startuje a končí na autobusovém nádraží Ingerslevsgade naproti hotelu DGY Bien a je rozdělena na dvě části.
1. část (od nádraží přes Tivoli, Round Tower, Botanic Garden, Statens Museum for Kunst, Rosenborg palac and garden, Kastellet a Little Mermaid) Itinerář k trase
2. část (od Little Mermaid, přes St. Alban's Church, Amalienborg, Marble Church, Kongens Nytorv, Christiansborg Slotplads, Christiania a zpět na nádraží) Itinerář k trase
Moje kalkulace nákladů na dopravu / ubytování: 1300,- nákup v akci 1+1 jízdenka od společnosti Eurolines
Popis výletu a celkové hodnocení:
Kodaň je poměrně klidné město, plné cyklistů a krásných památek. Na kolech zde jezdí mladí, staří, ženy, na podpatcích i ve sportovní obuvi, muži, děti, někteří se psy v košíčcích i bez nich. Do Kodaně jsme vyráželi v podvečerních hodinách z pražské Florence a ve večerních hodinách probíhali ještě výstupy a nástupy v Ústí nad Labem, Drážďanech a Berlíně. V nočních hodinách nás čekal přejezd trajektem z německého Rostocku do Gedseru. Moře bylo klidné, na palubě jsme využili nákupů v bezcelní zóně a já si vyhlídla kabelku. Cesta trajektem trvala asi tři čtvrtě hodiny a pak jsme pokračovali dále autobusem.
Na kodaňské autobusové nádraží jsme přijeli na čas a to v 6:30 ráno. Pomalou chůzí jsme se vydali na plánovanou trasu. Jako první zastávku jsme však nevynechali ranní kávu v kavárně poblíž centra. Výhodou bylo, že některé kavárny otvíraly již v 7 hod, a tak náš brzký příjezd nebyl nikterak nepříjemný ba naopak. Město bylo vylidněné, ulice čistily úklidové firmy a my jsme pomalu došli do Kongens Have, kde jsme posnídali připravené bagety. Slunce pomalu, ale jistě začínalo hřát a tak jsem se přesunuli do Botanisk Have, kde je vstup zdarma, kde jsme setrvali až do 10 hod, kdy měl otvírat palmový skleník s ochozem, ze kterého je výhled do korun exotických stromů. Nicméně ten byl však kvůli rekonstrukci zavřený, ale to nám nevadilo, v zahradách bylo i tak příjemně.
Pokračovali jsme dále po trase až k pevnosti Kasttlet a mě začínaly tlačit nové boty (protože jsem si koupila nové tenisky, už vím, že v nové obuvi cestu dál než z domu do práce riskovat nebudu :D). Další skvostný pohled byl z pevniny na moře u sochy Malé mořké víly, je poměrně malá, ale přesto patří k nejvyhledávanějším turistickým cílům této oblasti.
U Amalinborgslot platz jsme v poledne shlédli střídání královské gardy, poseděli v kolosálním Marble Church, viděli vekou fóntánu Gefion, škoda jen, že ještě byla vypuštěná.
Přesunuli jsme se do přístavu Nyhavn, který září pohodou, následovala další kávička, zmrzlinka a vafle na špejli :-)
A my pokračovali dále ke kostelu Vor Frelers kirk, kde jsme si naplánovali výstup na věž, na kterou se dá vystoupat a poslední patro výstupu se jde vně okolo věže. Netrpím závratí a to vůbec. Byla jsem na desitkách rozhledem, výhledů z věží hradů a zámků, ale tohle místo mě dostalo. Myslela jsem že dolů už se nedostanu, takže jsem jistě krásný výhled nedocenila tolik jako můj přítel. Následovala pauzička a já byla ráda, že stojím na zemi.
Nevynechali jsme ani Christianii, názory na ní jsou dost sporné. Někdo nám to doporučoval, jiný zase varoval před návštěvou, ale co si nezkusíš sám jako by nebylo a když už jsme tam byli i my jsme zavítali. Nepořádek a vůně zelených rostlin a všude varovné cedule, aby se nic nefotilo. Prošli jsem jí během několika minut a přesunuli se směrem k hezčím místům. Můj názor na tento samostatný stát, je však pozitivní, přijde mi lepší, aby se takoví lidé shromažďovali na jednom místě, kam ostatní nemusí chodit než, aby byli rozptýlení všude a omezovali, či obtěžovali svojí přítomností spořádané občany.
Kolem 17 hodiny jsme měli vše prohlédnuté a já zalitovala, že jsem nezakoupila jízdenku do sousedního švédského města Malmo a nejeli jsme přes opravdu dlouhý Oresundský most. Ale alespoň zbyl čas na nákup suvenýrů, procházku po obchodem, večeři a nasávání severské atmosféry. Počasí se nám vydařilo a v půl 11 jsme za prvních kapek deště nasedali do autobusu. Autobusy Eruolines jsou opravdu příjemné, tam i zpátky jsme jeli se stejnými řidiči, takže jsem "protekčně" dostali nějaké to občerstvení navíc a popovídali jsme si. Noční přejezd trajektem se však neminul komplikacím. Počasí se podstatně zhoršilo a moře bouřilo, a tak kapitán lodi po nalodění oznámil, že trajekt prostě nevypluje a my jsme se museli s autobusem přesunout do sousedního přístavu Rodby a pokračovat přes Puttgarden a tak jsem nabrali asi 3 hodinové zpoždění. Jen co jsme se vylodili řidiči stáhli skluz cestou přes Berlín, Drážďany o skoro celé dvě hodiny, takže jsme do Prahy přijeli lehce po poledni. Výlet sem se mi líbil, Kodaň není nikterak časově náročná, takže doporučuji nakombinovat i s jinými výlety a hodnotím tedy kladně.
Ahoj V.
Žádné komentáře:
Okomentovat