pátek 18. dubna 2014

Berlín / Berlin / Deutschland / part 3 / October 2013

Předposlední díl se série příspěvků o našem cestování po Německu je tady J

Krátce po poledni jsme se vydali z překrásných Zahrad Světa do centra Berlína. Mapky Berlína naleznete zde.










Délka pobytu: ½ den
Kalkulace nákladů na dopravu / ubytování: naleznete v posledním příspěvku o Německu.
Popis výletu a celkové hodnocení:

Přesun byl otázkou necelých 20 minut a my jsme se najednou ocitli na čtyřproudých silnicích a kličkovali jsme centrem, abychom sehnali nějaký levný parking. Zastavili jsme poblíž nádraží na ostrůvcích oddělujících protichůdné směry jízdních proudů, kde se dalo parkovat a najednou nám došlo to, že u sebe máme jen velkou 100 eurovou bankovku a že do otvoru pro mince na parkovacím automatu rozhodně pasovat nebude. Tak jsme se zeptali několika kolemjdoucích, zda by nám nemohl rozměnit, koukali na nás prapodivně, asi by se mi taky nechtělo někomu na ulici rozměňovat 5 tisícovou bankovku, takže mi postupně docházelo, jak asi musíme vypadat. Už jsme se chystali k odjezdu a přesunu k nějakému marketu, kde bychom si rozměnili a v tu chvíli nás oslovil nějaký němec, že má ještě lístek na ¾ hodiny na parkování a zda ho nechceme využít. Prostě se slitoval nad našimi bezradnými výrazy a my měli necelou hodinku na to obhlídnout v tom ruchu města místo pro náš celodenní parking a především rozměnění našeho papírového jmění J Naproti přes ulici se nacházelo více několikapatrových garáží a my šli obhlédnout ceny. Shodli jsme se, že parking do 22 hod nám bude stačit a 10 Euro věnujeme na úhradu parkování, abychom mohli auto nechat odpočívat a my se mohli vypravit na naší pěší turu po Berlíně. Přejeli jsme tedy do garáží a s vědomím placení, až před odjezdem jsme se vypravili k nedaleko vzdálené berlínské věži.



Cestou jsme se zastavili v příjemné kavárně s venkovní zahrádkou a pokračovali městem dál. 



Dalším cílem byl muzejní ostrov a Reichstag, tehdejší sídlo Říšského směnu, současné sídlo neměckého parlamentu. Samozřejmě jsme nevynechali ani návštěvu národního muzea historie. Jež obnášelo expozice od počátků osídlení až po současnost, největší pozornost jsme věnovali období Marie Terezie a období světových válek. Silný zážitek nejen pro toho, kdo umí anglicky doporučuji, různé exponáty člověk prostě pozná a pochopí o co tu jde. Vstup nás vyšel asi na 16 Euro a na více jak dvě hodiny jsme přestali vnímat čas. 








Berlín je metropolí po právu, ruch velkoměsta je cítit na každém kroku, prošli jsme se kolem radnice, několika univerzit, kostelů, ale opravdu jedním z nejkrásnějších pohledů se nám naskytl na Fraunkirch. Kde právě probíhala velkolepá svatba.



V parku před kostelem v tomhle případě spíš chrámem jsme si odpočinuli a vydali se hledat berlínskou zeď. Její situování ve městě jako takovém neodpovídalo našemu mapovému značení a tak jsme pokračovali zkrátka po trase, dle mapy a jejího značení a nakonec se na nás usmálo štěstí a byla přímo před námi. Pohled na ní a výstavu, která jí z jedné strany vdechuje život ve mně vyvolával smíšené pocity, kolik hrozných věcí se tu odehrálo a jak lidská touha po moci mohla zmařit tolik životů.



Udělat ještě pár fotek a přesunout se na hlavní bulvár s obchody, shlédnout protestní pochod muslimských obyvatelů a pak krásné finále. Brandenburská brána, skrz kterou prosvítala jasně modrá obloha a slunce klesající za obzor. Stáli jsme tam bez hnutí snad 10 minut a ten pohled jsme si prostě vychutnali a pak jsme se ho snažili zachytit i na fotoaparát. Opravdová krása.


Od brandenburské brány vede hlavní třída s obchody a různými bistry. My jsme podlehli obchůdku Dunkin Donuts, který jsme viděli doteď jen v médiích a v zahraničí jsme se s ním setkali prvně. Ano, jsou to ty koblihy ze Simpsonových s tou klasickou dírou uprostřed s různými příchutěmi, ale mezi těmi spousty příchutí co si jen vybrat? Tak jsme zakoupili různé druhy do krabice s sebou k snídani a vydali se směrem k autu. Spokojení a vyčerpaní jsme se těšili na pořádnou postel a tak jsme uvítali, když jsme bez komplikací našli rezervovaný hotel (či hostel J) mezi Berlínem a Postupimí, kam jsme dorazili během půl hodiny. Na recepci jsme předložili rezervační potvrzení, zaplatili pokoj a padli do postele, tedy na pár minut, pak jsme „soupeřili“ o koupelnu, asi proto, že jsme se oba tolik těšili do postele, nachozené kilometry byli přeci jen znát a my usnuli jako mimina…

Přidávám odkaz na hotel, opravdu nemám výtku, čisté, klidné, nehlučné, klimatizované a cenově příznivé (platili jsme 42 Euro), samozřejmě s vlastním sociálním zařízením a sprchou.

Ještě pár fotek a poslední den naší cesty zase příště….







Ahoj V.